Mohou být jednorázové obaly pomocníky v boji proti plýtvání potravinami a tím podporovat udržitelnost?
Kombinace papíru a jednosložkového plastu? Jistě!
V rakouské rodinné firmě greiner packaging tomu věří a nejen to, dělají vše pro to, aby to byla pravda.
Základem je definovat si udržitelnost. Spoustu lidí jako první napadne zákaz brček, igelitových tašek a dalších plastů na jedno použití. Tyto iniciativy se pro někoho mohly stát symbolem udržitelnosti, ale ve skutečnosti s ní nemají moc společného. Ano, znečištění oceánů je zajisté součástí boje za udržitelnost a plasty zde hrají viditelnou roli (s ohledem na své vlastnosti většinově plavou na hladině a často pak končí na plážích), ale plasty hrají také velmi významnou (byť často méně viditelnou, či přehlíženou) roli v boji za vyšší udržitelnost.
Co tedy udržitelnost krom boje za čistší oceány zahrnuje? OSN vydefinovalo 17 cílů udržitelného rozvoje:
I po důkladném prozkoumání zákaz plastů v 17 cílech udržitelného rozvoje neuvidíte. Nicméně Nejlepší formou jednorázových obalů je kombinace papíru a jednosložkového plastu.
Jakou roli hrají v udržitelnosti plastové obaly
pokud by plýtvání potravinami bylo „státem“, byl by svými emisemi po Číně a Spojených státech třetím největším znečišťovatelem planety
Obal má v první řadě chránit. Můžeme mluvit i o dalších funkcích jako je umožnění přepravy, informovat, či v případě potravin zjednodušit spotřebu. U potravin pak má zjednodušení spotřeby a ochrana ještě jeden velký rozměr – snižování plýtvání.
Plýtvání potravinami je jeden z největších problémů lidstva. Na jedné straně je na zemi v některých oblastech velká chudoba a hlad a na straně druhé se ročně vyhodí přes 1,3 miliardy tun potravin! Zkuste si teď v duchu tipnout, jakou uhlíkovou stopu toto plýtvání zanechá… Chvíle napětí – 3,3 miliard tun CO2. Těžko představitelné číslo, uznáváme.
Usazeno do kontextu, roční uhlíková stopa lidstva je cca 50 mld. tun. Pro srovnání v roce 2000 to bylo „jen“ 35 mld. tun. A jak by vypadal pomyslný žebříček „znečišťovatelů“?
- 1. místo Čína: 12 mld. tun
- 2. místo USA: 6 mld. tun
- 3. místo…právě vyhozené potraviny.
Více jak 1/3 všech potravin tak pěstujeme či chováme zbytečně, čímž zbytečně využíváme téměř 1/3 orné půdy (28 %) a zbytečně spotřebujeme 250 km3 vody. Výborně – stačí teda pěstovat o třetinu méně rostlin či dobytka (ostatně například v Nizozemsku k tomu již přistoupili a začínají snižovat chovy skotu, aby snížili produkci skleníkových plynů). Ale pokud i poté vyhodíme třetinu potravin, tak jen zhoršíme chudobu a prohloubíme hlad, což určitě není v souladu s cíli udržitelného rozvoje dle OSN. A zde hrají svou důležitou roli obaly.
Ano, velkou část potravin vyhodíme jen pro to, že jsme si prostě v restauraci objednali, či v obchodě nakoupili více než sníme. Zde přichází nářadí obaly, díky kterým si zbytek jídla vezmeme s sebou. Je prokázáno, že balení potravin prodlužuje jejich čerstvost, prodlužuje tak jejich trvanlivost a výrazně snižuje plýtvání.
V roce 2020 publikovala rakouská společnost Denkstatt výsledky svého více jak 3letého výzkumu, zaměřeného právě na plýtvání potravinami, uhlíkovou stopu potravin a vliv balení na zmíněné 2 oblasti. Výsledky byly jednoznačné:
- Obaly u potravin prodlužují jejich životnost a tím i snižují plýtvání potravinami. V průměru zdvojnásobení trvanlivosti potraviny sníží plýtvání o 40 %, ztrojnásobení pak o 80 %.
- Uhlíková stopa obalu na potravinu je v průměru méně než 1 % uhlíkové stopy celého produktu (potravina včetně obalu).
- Volba velikosti obalu a použitého materiálu závisí do velké míry na balené potravině.
Data Denkstattu potvrzuje i LCA (Life Cycle Assessment) studie, kterou si společnost greiner packaging nechala udělat na VŠCHT v Praze.